Čtenáři magazínu Rockshock zvolili Deskou měsíce června 2010 novou studiovou nahrávku skupiny PRAETORIAN Ambivalent. Vítěznou sestavu jsme pochopitelně oslovili s naším profilovým dotazníkem. S nezbytnou podporou zbytku souboru nám odpovídal kytarista a zpěvák LADISLAV VÝMOLA.
Vaši aktuální nahrávku Ambivalent zvolili čtenáři magazínu Rockshock Deskou měsíce června 2010. Jakou váhu přikládáte podobným oceněním?
Vítězství si samozřejmě vážíme, nicméně hlasy fanoušků slyšíme raději na koncertech – tam se teprve pozná, jestli je jich skutečně tolik.
Jaký jiný úspěch vám v průběhu vaší kariéry udělal radost? A tu vůbec největší?
Za největší úspěch považujeme pořízení přímotopu do naší zkušebny, takže jsme mohli konečně začít zkoušet i v zimních měsících a nebyli omezeni jen na letní sezonu.
Jak byste popsali váš dosavadní hudební vývoj?
Kapela funguje téměř deset let s pouze jedinou personální změnou. Náš hudební vývoj sleduje postupný zvrat od dob, kdy technika a rychlost předcházela myšlence, zatímco dnes myšlenka předchází použití té správné rychlosti a techniky.
Pokuste se vlastními slovy charakterizovat svoji současnou tvorbu.
Vystřídali jsme hodně stylů, pořád se učíme a experimentujeme. To se hodně projevilo právě na albu Ambivalent. Celkově se neradi škatulkujeme, protože to podle našeho názoru omezuje tvůrčí svobodu.
Jak probíhaly přípravy na nahrávání Ambivalent?
Snažili jsme se co nejvíce materiálu zaznamenávat na našich živých vystoupeních a pak jsme ho společně hodnotili a přizpůsobovali. Když už jsme přišli k pro nás nejlepší verzi, zavřeli jsme se ve zkušebně a dlouho pilovali konečnou podobu.
Jak máte v kapele nastaveny tvůrčí mechanismy? Kdo píše texty, kdo skládá hudbu, co vzniká dřív?
Nemáme přesně nastaveno, co kdy kdo složí a přinese. Většinou někdo přijde s nápadem, který představí zbytku kapely. Na konečné podobě se pak podílíme všichni. Text obvykle vzniká, až když je hotová celá hudba. V souvislosti s našimi budoucími hudebními záměry ale budeme tento způsob práce muset přehodnotit. Zvažujeme například koncepční album, kde by to takhle nešlo.
Jak a kde probíhalo nahrávání Ambivalent?
Začali jsme v Hodoníně ve studiu Paradox, kde jsme materiál kompletně nahráli. Konzultace ohledně finálního mixu probíhaly v pražském studiu Biotech a o finální úpravy a mix se postaralo lipovské studio Šopa.
Co vás v celém průběhu realizace Ambivalent nejvíce překvapilo?
Asi skutečnost, že každé nahrávací studio je jiné a každý hudební režisér má své specifické metody, které se ve velké míře podepíšou na výsledném zvuku celé nahrávky.
Co bylo tou největší překážkou realizace Ambivalent?
Naše věčná nespokojenost s výsledkem.
Jak jste spokojeni s finálním výsledkem?
Jsme spokojení asi na osmdesát procent. Kapela se neustále vyvíjí a album Ambivalent zachycuje její podobu na konci roku 2009. Samozřejmě se vždycky najde něco, co bychom mohli udělat lépe. Důležité je ale hlavně to, jak se k němu postaví fanoušci.
Jak budete svůj nový materiál propagovat?
Budeme hlavně živě koncertovat. Máme taky spoustu propagačních materiálů, triček a mikin. Do konce roku bude hotový klip a poběží nové webové stránky www.praetorian.cz. Kapela taky nedávno natočila kompletní soundtrack k celovečernímu filmu Příběh z periferie.
Jak budou vypadat vaše nejbližší koncertní aktivity?
Teď máme pauzu kvůli odjezdu dvou našich spoluhráčů do Ameriky. Od října se ale opět vrátíme na scénu. Jako první akce nás čeká předskakování před Savoy Brown 22. října v Uherském Brodě.
Jaké máte plány do budoucna?
Máme spoustu nápadů – videoprojekce, koncepční album, nová dramaturgie koncertů a další – chceme návštěvníkům našich show přinést nejen hudební, ale celkově kulturní zážitek. Rozhodně je se na co těšit!
Už uvažujete o nějaké další nahrávce?
Ano, hned jak budeme kompletní, pustíme se do práce.
Co vás jako muzikanty momentálně nejvíce trápí?
Asi to bude nekritičnost a nevkus převážné většiny hudebních konzumentů. Posluchači už nechodí na koncerty poslouchat muziku, ale spíše se oddávat alkoholu, drogám a jejich účinkům. Hudba se pro ně pak stává pouze bezobsažnou kulisou.
Text: František Kovač
Comments are closed.