Druhdy nepostradatelná entita velké thrashmetalové čtyřky ANTHRAX se poslední dobou svým ortodoxním fanouškům, stejně jako i dvě ze tří zbývajících páteřních družin tohoto nesmlouvavě kovového hnutí minulé dekády (pravověrní zůstali jen titáni Slayer, což ostatně potvrdili na předloňském pražském koncertě), poněkud odcizila. Přijala totiž za své moderní novodobé technologie a trendy, čímž pro převážnou většinu skalních obdivovatelů a nohsledů vyměkla a zkomerčněla a tedy de facto zemřela. Podtržením tohoto diskutabilního vývoje je právě vydávaný mírně netradiční sumář největších hitů vzletně nazvaný Anthrax – Return Of The Killer A’s, o němž jsem si jedenáctý lednový den přes oceán povídal s baskytaristou FRANKEM BELLEM.

Return Of The Killer A’s není zrovna tradičním výběrovým albem. Osvětli jeho koncepci?
Tuhle kompilaci jsme sestavovali převážně ze dvou zdrojů. Jednak na základě oblíbenosti jednotlivých skladeb u našich fanoušků, kteří měli možnost hlasovat na naší webové stránce a pak taky samozřejmě podle našich soukromých sympatií – to bylo samozřejmě mnohem těžší rozhodování, protože výsledky fanouškovské oblíbenosti byly jasně dané. Nepřál bych ti vidět tu melu… (smích) Navíc deska obsahuje několik rarit, které taky nebylo dvakrát lehké vybírat, zatím nezveřejněného archivního materiálu máme samozřejmě dost a dost. Tenhle nejednoduchý systém jsme ale zvolili proto, že jsme se nechtěli bez větší možnosti zásahu podílet na tvorbě další ze strohých firemních selekcí nejkomerčnějších sraček, ale měli jsme naopak v úmyslu dát dohromady skutečně přitažlivou nejen reprezentativně průřezovou kolekci, ze které by měli radost jak naši fanoušci, tak i my jako kapela. Myslím si, že se nám to na Return Of The Killer A’s docela vydařilo a nemusíme se za tento počin stydět.

Které skladby považuješ ty osobně za nejzajímavější
Nejzajímavější jsou logicky Hypo Luxa Hermes Pan remixy z dílny Ala Jourgensena, konkrétně skladby Pottersfield a Hy Pro Glow, pak taky samozřejmě pouze na evropskou mutaci zařazený živák Metal Thrashing Mad – víš co je největší sranda, já ti tady povídám, že na evropské verzi je nějaký bonus a přitom jsem tu slavnou ‚European Edition‘ ještě ani neviděl… – fakt to tam je? – raritní verze Ball Of Confusion, ve které účinkuje jak původní zpěvák Anthrax Joey Belladona, tak jeho nástupce John Bush a tak dál. Nechme těm našim fanouškům taky nějaké překvapení…

Dobře a které skladby jsou tvé nejoblíbenější?
Jak už jsem řekl, když jsi v kapele, není jednoduché vybrat nejvíce oblíbenou píseň nebo jenom pár takových, to je jako určování nejoblíbenějšího dítěte milujícími rodiči. Ale dobře, nejspolehlivěji mě asi nakopne Fueled, v ní je skryto neskutečné množství zásadní energie, pak dalším výborným kouskem je Bring The Noise, taky Room For One More, Crush, … vidíš, já to říkal, sorry! Spíš by se dalo uvažovat o těch nejméně oblíbených, určitě by to zabralo méně času.

Chystáte se na turné, jak vydání takovéto průřezové desky ovlivní play-list?
V neděli vyjíždíme, ale není to nic zásadního, nic monstrózního, jedeme hrát na čtyři týdny do Spojených států, vydavatelská firma už totiž po nás chce novou desku, takže se nemůžeme flákat po světě, ale musíme se koncentrovat na tvorbu nového materiálu. Jinak vzpomínkový blok má v našem play-listu své místo vlastně odjakživa, tak ho teď jenom operativně trochu natáhneme – u příležitosti vydání tohoto bilančního disku –  ale žádná vykalkulovaná křeč to nebude, to si piš. A abych předešel tvé další otázce – žádné konkrétní nápady ani koncepce na nové album zatím nemáme, ani jsme se o něm ještě v kapele nebavili, každopádně to bude moderní deska, která nezůstane nic dlužna drsné pověsti Anthrax.

Můžeme se v rámci turné k této připravované desce těšit na váš další koncert v České republice?
Rozhodně! Minule se nám u vás moc líbilo. Víme, že u vás máme spoustu jak ortodoxních, tak mladých nezávislých fanoušků, takže určitě přijedeme a dopřejeme si/vám to potěšení setkat se s vámi/námi tváří v tvář…

 

Text: František Kovač