Adam Bomb, Bitch & Chips

ADAM BOMB, BITCH & CHIPS
8. listopadu 2009, Praha, 007

Ten chlap je snad ďábel sám! V pátek chtěl po zatraceně vydařeném koncertě v Poděbradech podpalovat na tamním zámeckém nádvoří vánoční výzdobu (stromeček byl nakonec zachráněn za hysterického dámského řevu „ty skrčku, dej sem ten benzín!“), v sobotu v Berlíně pařil s veškerou pompou a grácií sobě vlastní až do ranního rozbřesku s hitparádovými hvězdičkami z Arctic Monkeys a v neděli si na kultovní strahovské Sedmičce opět ultimativně, po necelém roce, podmanil naše hlavní město. ADAM BOMB, americký dirty rock’n’rollový kytarový střelec a ekvilibrista, showman non plus ultra. Toho času na turné k desce Rock Like Fuck, pojmenovaném Crazy Mother Fucker Tour!

Že vše začalo s mírným zpožděním, by mi vůbec nevadilo, pokud by nám organizátoři umožnili včas alespoň přístup do klubu – s plzeňským pivem a americkými lihovinami na baru. Žel, než se tak stalo, museli jsme s naší výpravou navštívit jednu příšernou nálevnu a jeden podprůměrný sport bar v přilehlém okolí. V první špeluňce jsme se nabídnutých nápojů ani netkli, ve druhém jsme se po předchozí zkušenosti – radši – spokojili s lahváči. Naštěstí se jednalo o jedinou pihu na kráse druhého listopadového nedělního večera.

Lehce po osmé večerní se jali našim americkým přátelům zahřívat pódium místní dorostenci BITCH & CHIPS, zcela po právu označovaní za událost sezony v domácím rockandrollovém rybníčku. Jistě o nich ještě uslyšíte, a to nejen na stránkách našeho magazínu! Výkon, který předvedli, totiž nepostrádal žádný z atributů, které od takové party očekáváte. Razantní nasazení, instrumentální a vokální přesvědčivost i skladatelskou důvtipnosti, vše podpořené nutnou dávkou drzosti, sebestřednosti a provokativnosti. Jediným zklamáním, které ovšem nesouvisí přímo s kapelou samotnou, byl způsob, jakým její bezskrupulózně ‚vystajlované‘ fanynky a fanoušci přijali následnou show Adama Bomba a jeho company: ve strnulé poloze, s pusou otevřenou dokořán. Nepochopitelné mi to přišlo především proto, že v případě Bitch & Chips nejde o žádné ‚hraní si‘ na hraní mixu Ramones, Kiss, Mötley Crüe a Backyard Babies, ale o opravdový, sice hodně navoněný, ale jinak nefalšovaný nářez, ne nepodobný právě r&r prasečinám páně Bomba. Po nějaké třetině Adamovy show však již vše bylo v naprostém pořádku. Buď se děcka nechala elektrizující muzikou a žhavou atmosférou plnou pyrotechnických efektů strhnout, nebo prostě vyklidila pozice; vepředu pak každopádně nebyl nikdo, kdo by se zběsile nebavil!

Trio ve složení Adam Bomb (zpěv, kytara) – Paul Del Bello (baskytara) – Fucker Flawless (bicí) servírovalo materiál především ze studiových alb Get Animal II (2000) a stále aktuální poslední řadovky Rock Like Fuck (2005). Kromě závěrečného coveru kissáckého Rock’n’Roll All Nite, který jsem si osobně zakrákal napůl s toho večera kvůli místním stísněným podmínkám oheň neplivajícím Paulem, přišly na přetřes i staré známé pecky jako New York New York, Je t’aime Bébé, Better Red Than Dead, I Want My Heavy Metal, Rock Like Fuck, D.W.I. On The Info-Superhighway, Pissed, Lights Out, Eruption nebo Life’s A Bitch And Then You Live. Nechyběly ovšem ani tři nebo čtyři ukázky z momentálně chystaného materiálu na další desku, která by měla světlo tohoto světa spatřit v polovině příštího roku. Jak mi Adam před koncertem špitl, rozhodně nám ji zase přijede se svými vykutálenými kumpány a bratry v tripu představit naživo. No a já mu zase na oplátku slíbil, že v tom případě s ním napřesrok odjedu všechny české štace. Máme se rozhodně na co těšit. Snad mu jeho ‚pink gibson‘ do té doby dočista neshoří. Snad se toho všichni dožijeme. Snad to případně všichni přežijeme.
Rock like fuck!

 

Text: František Kovač