ŠKOLA RO(C)KU
Řádně rockově nabroušená partička No Vacancy právě na scéně na plno prožívá svůj set. Jejich kytarista Dewey Finn se, ve vlastním sólem navozené extázi, svléká do půl těla a skáče do davu pod pódiem. Při své dvacetiminutové strunné onanii si ovšem jaksi nestačil všimnout, že se příchozí koncertem příliš dobře nebaví. Místo očekávané zbožné plavby na zdvižených rukou, se jeho tělnatá figura s nechutným plácnutím rozmázne o zašlapanou betonovou podlahu. Takzvaní fanoušci se totiž, ech, rozestoupili…
Hlavního hrdinu (Jack Black; High Fidelity, Envy, Orange County, Jesus Son ad., jinak také skutečný zpěvák a kytarista skupiny Tenacious D) však po procitnutí rozhodně nezalije radost z toho, že krkolomný kousek přežil. Je totiž násilně probuzen svými spolubydlícími, neodbytně se dožadujícími splátky podílu na nájemném a hned poté pro svou trapnost vyhozen z milované kapely, kterou před lety zakládal. Ovšem na dno se dostáváme proto, abychom se z nastalé mizérie měli jak odrazit. Dewey je chvilku skutečně ‚down‘ a dokonce chce prodat své rudé SGčko. Po pár telefonátech s neseriózními nabídkami na koupi zmíněné Angusovky však přijde zlom. Jeho spolubydlícího Neda (Mike White; kromě scénáře má na svědomí i původní písně filmu), takto mladého učitele s dobrým renomé, naléhavě shání decentní ředitelka prestižní soukromé základní školy paní Mullinsová (Joan Cusack; Vysíláme zprávy, Manželství s Mafií, Podnikavá dívka ad.). Potřebuje totiž záskok za kolegyni se zlomenou nohou. Je věcí okamžiku, jak se letargický Finn vzchopí, nažhaví veškeré zbylé mozkové závity a řekne volající dámě „Moment, předám.“ Pak chvíli chrastí kolem sluchátka kabelem, aby následně bezskrupulózně řekl lehce pozměněným hlasem „Schneebly, prosím?“
A kolotoč v režii zatím těžce nezávislého Richarda Linklatera (Walking Life, Tape) se roztáčí! Čtvrťáci jsou řádně vykulení, když do koše letí nástěnka s jejich hodnocením ve formě zlatých hvězdiček a černých puntíků. Do oběda mají přestávku a po něm taky, protože novopečený pan učitel má zrovna kocovinu… Od zjištění, že jeho svěřenci docházejí na hodiny hudební výchovy je však jen krůček k tomu, aby třídu zaplavily elektrické kytary, zesilovače, bicí nástroje, klávesy a další rockově-hudební propriety. Záměr porazit své někdejší spoluhráče v tradiční městské přehlídce rockových souborů je zabalen do líbivého pozlátka tajného školního projektu, ve kterém má každý ze třídy své místo. Ať už aktivního hudebníka či zpěváka nebo nezbytného technického personálu, ochranky, fanynek a manažerky. Děcka se však nejen postupně učí preludovat tu jedinou správnou hudbu, navíc se jim dostává i pádných teoretických kulturně-společenských znalostí. Rock totiž není jen hudba, ale životní styl, postoj a názor! A tak se vedle toho, kdo byli Led Zeppelin a Motörhead učí i samostatnosti, nestádnosti a rebelství. O humorné i dramatické scénky není vskutku nouze. Vše samozřejmě vrcholí prozrazením pravé identity dlouhovlasého kantora, policisty dorazivšími na rodičovskou třídní schůzku a finální poloilegální účastí kapely s jednoznačným názvem School Of Rock ve výročním Souboji kapel.
School Of Rock je hudební komedie na úrovni, která se snaží přiblížit rock v širších konturách. A jelikož se vše obejde bez zbytečného moralizování a děj má spád, nebojím se, že by vás dostala pouze doprovodná muzika!
František Kovač
Comments are closed.