2009

2009

Alice Cooper, Interitus

Se svrchovanou veličinou světového shock rocku, jedním ze zakladatelů hudebního žánru notně vyšperkovaného krvavě šťavnatou teatrální pódiovou show, účinkující na prknech znamenajících slávu, peníze, sex, drogy a alkohol již více jak čtyřicet let pod uměleckým jménem Alice Cooper, měli tuzemští fanoušci velmi neobvykle tu čest hned dvakrát během posledního (dokonce necelého) roku. První návštěvu České republiky, pohříchu po dlouhých osmi letech od minulé audience, vykonal Vincent Damon Furnier s početnou doprovodnou družinou 2. prosince 2008, kdy jejich představení hostila brněnská hala Rondo. Šlo tehdy o vůbec poslední zastávku světové šňůry Psycho Drama Tour, v jejímž rámci byla představována albová novinka Along Came A Spider. Letos se charismatický zpěvák, geniální skladatel a šílený performer v jedné osobě a se šesti křížky na zátylku vrátil, aby se svou suitou Plzni předvedl inovovaný program Theatre Of Death.

20/12/2009

Therapy?, Ricky Warwick

Svrchovaně punkrockovou sonickou bouři a zemětřas předvedli třetí listopadovou středu v malém sále pražské Lucerny severoirští THERAPY? v rámci promo turné ke své letos 23. března vydané desáté řadové nahrávce Crooked Timber. Základní premisou jejich zběsilé show, vystavěné na neprostupných zvukových hradbách opentlených přehršlí kytarových efektů, přitom byla redukce sestavy těchto crossoverových ‚alternativců‘, píšících své dějiny stejně dlouho jako novodobá demokracie v naší republice, na klasické trio.

29/11/2009

Adam Bomb, Bitch & Chips

Ten chlap je snad ďábel sám! V pátek chtěl po zatraceně vydařeném koncertě v Poděbradech podpalovat na tamním zámeckém nádvoří vánoční výzdobu (stromeček byl nakonec zachráněn za hysterického dámského řevu „ty skrčku, dej sem ten benzín!“), v sobotu v Berlíně pařil s veškerou pompou a grácií sobě vlastní až do ranního rozbřesku s hitparádovými hvězdičkami z Arctic Monkeys a v neděli si na kultovní strahovské Sedmičce opět ultimativně, po necelém roce, podmanil naše hlavní město. ADAM BOMB, americký dirty rock’n’rollový kytarový střelec a ekvilibrista, showman non plus ultra. Toho času na turné k desce Rock Like Fuck, pojmenovaném Crazy Mother Fucker Tour!

14/11/2009

… a vůbec! – kapela zbavená pout hudební vzdělanosti

Letos vydali své druhé řadové album Bar Marie, na následovníkovi však již intenzivně pracují. Ustáli řadu nejen personálních turbulencí, právě proto si jdou stále odhodlaně za svým. Respektive i naopak. Sami o sobě s nefalšovanou hrdostí prohlašují, že jsou „kapela zbavená pout hudební vzdělanosti“. Za pražskou rockovou formaci …A VŮBEC! se mnou hovořili zpěvák a kytarista MIREK JECH a bubeník SVÁŤA ŠUTERA.

21/10/2009

W.A.S.P.

Včerejší glamrockový večírek v pražské Retro Music Hall se náramně vyvedl. Ostatně, taky probíhal pod taktovkou zatraceně zkušeného dirigenta – páně Blackieho Lawlesse z americké formace W.A.S.P. A hned dodávám, že zahanbit se v žádném případě nedali ani jeho soukmenovci Doug Blair (kytara), Mike Duda (baskytara) a Mike Dupke (bicí). Svědkem mého tvrzení budiž více jak tisícihlavý dav, tísnící se v příjemných prostorách bývalé vyhlášené vinohradské diskotéky.

14/10/2009

Empire – Jsme zatraceně pozitivní

První otázka, kterou jsem položil dvojici zakládajících členů česko-italské rockové skupiny EMPIRE, zpěváku RADKU KURCOVI a baskytaristovi MICHALU ŽĎÁNSKÉMU, de facto ultimativně vystihuje aktuální situaci okolo téhle party, jíž dominuje start velkého republikového turné se skupinou Merlin tento pátek.

07/10/2009

Faith No More

Comeback americké ostentativně neortodoxní, apriori progresivní ‚rockové‘ formace FAITH NO MORE po více jak jedenáctileté odmlce, má – na rozdíl od mnoha jiných – rozhodně smysl. A to ať už ho nazíráme prizmatem svébytně uměleckým nebo obecně komerčním. Zjednodušeně řečeno, faktem dokazujícím první polovinu mého tvrzení, byl samotný hudební obsah show pětice ve složení Mike Patton – Jon Hudson – Bill Gould – Mike Bordin – Roddy Bottum; neoddiskutovatelným argumentem, podporujícím naopak druhou část výše uvedeného, byla absolutně vyprodaná pražská sportovní hala, jejíž kapacita byla v průběhu příprav koncertu několikrát pomyslně přifouknuta (původně mělo být pódium umístěno v polovině sálu).

27/09/2009

Aleš Brichta – 50 let

Druhou srpnovou neděli, na den přesně u příležitosti svých padesátých narozenin, uspořádal ALEŠ BRICHTA veřejnou koncertní oslavu tohoto svého životního jubilea, jež obratně relativizoval hláškou „spokojenej budu, až se dožiju svý váhy“ – tedy že klidné spočinutí v houpacím křesle přichází v jeho případě do úvahy až v okamžiku, kdy číslovka určující jeho věk bude odpovídat alespoň cifře jeho tělesné hmotnosti. Přesto, respektive právě proto, se 9. srpna na pódiu pražské Tesla Areny, domovského to stánku sparťanských hokejistů, známého pod letitým kódovým označením Sportovní hala, vystřídal nejen početný zástup gratulantů, ale především tři typově i stylově velmi rozličné formace, v jejichž čele legenda českého metalového zpěvu a textařství v průběhu posledních dvou dekád stála – aktuální ABBand, v letech 2000 a 2004 oživený projekt s primárně fotbalovou tematikou Hattrick a v první polovině devadesátých let bodující tribute band Zemětřesení aneb netradiční pocta hvězdnému kolegovi Jiřímu Schelingerovi.

15/09/2009

Trojboj otce šéfredaktora

Tenhle víkend pro mě byl ve všech směrech opravdu náročný. A to ani nepočítám následující pondělní pražský koncert obnovených Faith No More, kterému se budeme s kolegou Janem Martinkem v blízké době věnovat v samostatné reportáži. Během tří dnů jsem totiž navštívil hned tři festivaly; každý v jiném koutě republiky, každý jinak dramaturgicky i organizačně pojatý a především každý zaměřený na jinou cílovou skupinu. A protože jsem se právě nacházel v samém středu své letošní letní dovolené, spojil jsem takříkajíc příjemné s užitečným, své šéfredaktorské a rodinné povinnosti vyřešil průnikem, a v pátek do Rokycan a v neděli do Vyškova cestoval s manželkou i dcerou.

15/09/2009

Nine Inch Nails, Alec Empire

Rozhodně k nám nepřijeli poprvé, zato prý určitě naposledy. Alespoň podle slov svého jediného stálého člena, filozofického guru, geniálního skladatele, progresivního zvukového vizionáře, šíleného frontmana, signifikantního zpěváka a v neposlední řadě multiinstrumentalisty Trenta Reznora. Proto jsem neváhal a vyrazil vůbec poprvé v životě na koncertní show téhle po všech stránkách neortodoxní kapely, jejíž nahrávky jsem dosud užíval pouze jako svého druhu specifický chill-out. A viděno zpětně, zatraceně dobře jsem udělal, že jsem onu poslední červnovou středu nezůstal sedět doma!

14/09/2009