fk headline logo
PANOPTIKUM 2005
Rejstřík:  07-12-05 | 31-10-05 | 03-10-05 | 27-09-05 | 25-09-05 | 22-09-05 | 17-08-05

(07-12-05) Sparta včera večer na domácí půdě pouze bezbrankově remizovala se švýcarským Thunem a zůstala na poslední příčce základní skupiny Ligy mistrů. Přišla tak nejen o postup do další části milionářské soutěže, ale i o příležitost spravit si na jaře chuť alespoň účastí v poháru UEFA. O finanční stránce věci ani nemluvě. Zázrak se jednoduše nestal a středeční upachtěný výkon letenských jen podtrhl - slovy nového trenéra Grigy - "zpackanou podzimní sezónu".
Mistrovskému klubu se tak naplno jako bumerang vrací přesně před rokem rozpoutaná atmosféra nestability, nejistoty a nedůvěry, kterou vedení vyvolalo vyhazovem úspěšného trenéra Františka Straky. Ten byl od týmu odvolán přesto, že v domácí soutěži vedl o devět bodů. V Lize mistrů se mu sice také nedařilo, nicméně to se dalo velmi jednoduše chápat. Byl totiž v obdobné situaci jako dnes Griga - přebíral mužstvo zdecimované krátkým, ovšem po všech stránkách nešťastným vedení Jozefa Jarabinského. Jeho situace ovšem s tou Grigovou nebyla totožná - on měl alespoň k dispozici dostatek kvalitních hráčů, které stačilo zbavit stresu, správně nabudit a motivovat. Což se mu podařilo a bezkonkurenční postavení v domácí tabulce o tom jasně vypovídalo. Sice se Strakovi obecně vytýkalo, že tým hrál příliš (nebo pouze) živelně a chyběla mu větší koncepce, ovšem nejde mít všechno hned a zkušený trenér to dobře vědět. Svázat tvrdým drilem a schématy takto psychicky narušený tým by se rovnalo fotbalové sebevraždě. Proto Straka zvolil správnou krokovou strategii. Nicméně nebyl vedením pochopen, respektive to nebralo ohled na úspěchy v domácí soutěži, které přece jenom přinášejí do klubové pokladny o poznání nižší příjmy než Liga mistrů. A tak ho nahradil velkohubý teoretik, zatím z každého angažmá ve zlém odvolaný, Jaroslav Hřebík. Následovaly radikální personální i sociální změny v kádru, fotbalovou hravost nahradilo dusné taktizování. Veškerá Strakova práce přišla v mžiku v niveč. Tým místo kýženého rozkvětu uvadal. A výsledkem je jeho dnešní agónie. Agónie, se kterou nový trenér mnoho nezmůže. Byť se do boje vydal stejně houževnatě jako Straka. Sportovní kvalita hráčů, které má k dispozici je totiž diametrálně odlišná a rozdíl mluví v jasný Grigův neprospěch. Proto neustále tolik míchá se sestavou a své očekávání směřuje k zimní přestávce, kdy musí tým koncepčně personálně přebudovat. A na jaře pak začít od píky, s čistým štítem. Na vlastní zodpovědnost. Držím ti, Stano, palce!
fk



(31-10-05) "Máme zase Spartu" neslo se poloprázdnými letenskými ochozy při zápase proti Blšanům, prvním s novým koučem Stanislavem Grigou na lavičce. Fanoušci tak vyjadřovali svou spokojenost s (nepochopitelně dlouho odkládaným) vyhazovem trenéra Hřebíka a angažmá právě někdejšího slavného slovenského kanonýra – Sparťana. Touto rošádou tak bylo fakticky vyhlášeno příměří ve válce proti vedení klubu, vyhlášené fanoušky právě kvůli osobě Jaroslava Hřebíka, okolnostem jeho příchodu na Spartu, jeho metodám práce, způsobům komunikace a v neposlední řadě i tragickým herním výsledkům jím vedeného mužstva. Žel Hřebíkem způsobená krize ještě zdaleka není u konce a tak ještě ani nelze mluvit o ukončení zmíněné války. Máslo na hlavě pánů Křetínského a Pelty je nezpochybnitelně žluklé a smýt jim ho může pomoci jedině zimní přestávka, během níž se tým podle očekávání konečně konsoliduje. Sám fakt, že je Hřebík pryč, totiž nemůže – na rozdíl od mávnutí kouzelného proutku – od základu změnit sportovní situaci v klubu. Zatím se změnila pouze atmosféra v kabině, zvedla se psychika hráčů, kteří se již nebojí hrát ofenzivně a na vlastní zodpovědnost, leč výsledky se zatím nedostavují. Logicky. Mužstvo nemá z léta řádně natrénováno a původní strategická příprava je téměř nepoužitelná, oboje navíc ruku v ruce se špatným letním Hřebíkovým výběrem posil jen dusí možný nový vývoj pod Grigovou taktovkou. Do zimy tak budeme muset zatnout zuby a snášet hořkost porážek i nactiutrhání od protivníků. Na jaře se ale jistě dočkáme zadostiučinění!
V mezičase si velkou ostudu uřízl i další bývalý Sparťan (míněno v návaznosti na Hřebíka), ex-reprezentant Pavel Nedvěd. Ten se bohorovně – "když ho fotbalový národ tak vroucně prosí" - rozhodl vrátit k reprezentaci. Způsob, jakým to veřejně oznámil, však dobrou polovičku onoho škemrajícího fotbalového národa přiměl k přemítání o tom, zda byl onen prosík dobrým nápadem. Že rozhodně nebyl se naplno ukázalo v okamžiku, kdy trenér Brückner v jiné souvislosti (po iksté) zopakoval svou zásadu, že k reprezentování nikoho přemlouvat nebude. To se totiž Nedvěda tak "dotklo", že za reprezentaci hrát už zase nechce… A dobře tomu tak! Stejně tu o něj už nikdo, i přes početnou marodku základní sestavy, nestojí.
fk



(03-10-05) Včera večer předvedl na teplických Stínadlech trenér Hřebík absolutně zoufalý tah, když nechal na lavici náhradníků sedět dvě největší opory svého stávajícího, vnitřně značně rozklíženého týmu, mazáky Zelenku s Blažkem. Dalo se to ovšem předpokládat, nepostavil totiž dva největší kritiky svých trenérských metod založených na neomezené sprosťácké dominanci a neschopnosti komunikovat, kteří se během týdne statečně veřejně postavili za vyobcovaného ex-kapitána Poborského. Zelenka, který se projevil ihned po prohraném zápase s Thunem, za to dokonce od vedení vyfasoval stotisícovou pokutu. Zvůle pomstychtivého trenéra se tak opět předvedla v plné parádě, ruku v ruce se související zaslepeností v taktických otázkách. Dvojici "rebelů" totiž nahradil nezkušenými juniory, kteří na hřišti tragicky propadli. A Sparta opět prohrála. Přesto, respektive právě proto můžeme my Sparťané po dlouhé době slavit – Hřebík byl totiž konečně vedením klubu po zásluze odměněn za své kontinuálně příšerné výkony ve funkci hlavního trenéra Sparty – byl z této funkce s okamžitou platností odvolán. Otázkou zůstává, jak dlouho se bude především psychicky zdecimovaný tým dávat pod novým koučem (a setrvávajícím vedením pánů Křetínského a Pelty, jejichž zodpovědnost v kauze Hřebík je vzhledem k jejich funkcím neoddiskutovatelná) dohromady. Snad to bude trvat co nejkratší dobu!
Na závěr jedna přátelská rada pro Jardu H.: Pokud si ještě někdy troufneš vrátit se k trénování, měl bys to udělat někde, kde hřiště a diváky nedělí plot. Občas totiž stačí jedna dobře mířená rána, aby se v hlavě rozsvítilo… Na hrubý pytel, hrubá záplata.
fk



(27-09-05) Právě jsem se dodíval na přímý televizní přenos utkání fotbalové Ligy mistrů mezi Spartou a švýcarským Thunem. A z toho, co jsem viděl, mi dobře na duši opravdu nebylo. Prohra s Thunem sice výborně zapadá do vzorce "Čím hůř – tím líp" aneb zbavte nás Hřebíka (a případně i Křetínského), bylo mi ovšem nesmírně líto hráčů, kteří celou tu ostudu museli na trávníku protrpět na vlastní kůži. Nejen že neměli co hrát – měli totiž opět hlavně bránit a pokud se vyskytne příležitost, tak náhodně udeřit – ale především neměl kdo hrát. Nejdřív jsme totiž bojácně hráli na šest zatažených vyloženě defenzivních hráčů a jediného hrotového útočníka, abychom pak dokonce dobrých třicet minut druhého poločasu za stavu 0:0 odehráli naprosto bez útočníka! Podle trenéra Hřebíka to byl úžasný taktický záměr, mazák Lukáš Zelenka se ale bezmocí před televizním mikrofonem málem rozbrečel a já s ním. S nejslabším soupeřem s jakým kdy Sparta v Lize mistrů hrála, bránila nepochopitelně bezbrankovou remízu, místo aby Švýcary roznesla na kopytech rozdílem třídy. Blamáž. Tohle prostě není Sparta! A viník celé téhle mizérie je jeden jediný – trenér Hřebík. Jardo, vrať klubovou kravatu a už konečně táhni co nejdál od Letné! Už toho bylo opravdu dost…
fk



(25-09-05) "Chtěli jste válku – tady ji máte!" Tento bojový pokřik se včera večer zlověstně nesl letenským stadionem v závěrečných minutách souboje Sparty s Baníkem Ostrava, který domácí prohráli 0:2. Nejen tvrdé jádro fanoušků ACS jím podtrhlo účet, který během zápasu vystavilo vedení svého milovaného klubu a jeho nenáviděnému trenéru Hřebíkovi. Podpořeni podstatnou většinou "umírněných" fanoušků, svorně oděni v pohřební čerň, ve třicáté minutě protestně opustili hlediště, aby se na druhý poločas vrátili pokračovat v provolávání nedůvěry duu Hřebík – Křetínský a naopak slávy Karlu Poborskému. Ten byl ve čtvrtek z mužstva vyhozen poté, co vyjádřil svůj nesouhlas s některými praktikami trenéra Hřebíka a zároveň rezignoval na funkci kapitána A mužstva. Hořely sedačky, reklamní plachty i ochranná síť. Železný plot se téměř permanentně třásl. Bouchaly dělobuchy, žhnuly světlice, na hrací plochu dokonce dopadlo i několik dýmovnic. Zápas musel být ve finále na několik minut přerušen.
Osobně tyto protesty i jejich nenásilnou formu schvaluji. Přesto, že je to pro mě jakožto kovaného Sparťana velmi těžké, smířil jsem se i s jedinou aktuálně možnou filosofií "Čím hůř - tím líp". Figurky dosazené do vedení firmy AC Sparta Praha Fotbal a. s. ani trenér Jaroslav Hřebík totiž nejsou Sparta. Sparta je pospolitost jejích fanoušků a hráčů, potažmo skutečných majitelů klubu. Naše Sparta jsou naši hráči, náš tým a ten si zevnitř jednoduše rozvracet nedáme! A jediné východisko, jak se zbavit interních škůdců, je kromě protestních akcí právě i plná podpora filosofie "Čím hůř – tím líp". Jedině tak si totiž skuteční majitelé firmy (nikoliv jimi určené figurky, které ji mají z titulů svých funkcí vést) všimnou, že je něco v nepořádku. Prvním impulsem bylo, že si v novinách přečetli o Poborského vyhazovu. Přišli totiž o mediální i obchodní tvář své společnosti. Druhým budou barvité zprávy o nepokojích při utkání s Baníkem. A třetím, přesně podle výše zmíněné filosofie, úterní neúspěch (či další neúspěchy) v Lize mistrů, jež jejich firmu připraví o značný výdělek. Každá díra v rozpočtu je totiž nepříjemná, zvlášť když musíte i nadále posílat téměř dvoumiliónový měsíční plat reprezentantovi Poborskému do druholigových Českých Budějovic a vlastnímu trenérovi platit ochranku. Oproti LM je pochopitelně domácí liga a tedy i výsledky respektive neúspěchy v ní pro majitele marginální finanční záležitostí. Pokud tedy nejsme přímo ohroženi sestupem, není definitivní, že nepostoupíme do dalšího ročníku LM, případně kvůli špatným herním výsledků týmu či neobratným tahům vedení klubu neodejde hlavní sponzor. Proč ale čekat do úplného konce...
Samozřejmě není jednoduché přát milovaného týmu neúspěch, žel je to v současné době jediné možné východisko. Buďme silní a vytrvejme!
fk



(22-09-05) Současná situace ve fotbalové Spartě je kritická. A bude zřejmě ještě hůř! Právě byl totiž z týmu vyřazen reprezentant Karel Poborský. Hráč, který včera před pohárovým zápasem v Litvínově složil funkci kapitána, protože "nemůže být prodlouženou rukou trenéra, jehož názory zcela nesdílí", se o svém vyhazovu dozvěděl SMSkou od klubového šéfa Křetínského. Ten má, jak vidno, evidentní problém s komunikací s osobnostmi silnějšími než je sám. Stačí si vzpomenout, jak na podzim nečestně a nesportovně zametl s fanoušky i týmem milovaným trenérem Františkem Strakou, kterého nahradil nenáviděným a ze Sparty již jednou vypoklonkovaným antifotbalovým pseudo-teoretikem Jaroslavem Hřebíkem. A Poborský se přitom svým včerejším činem snažil co nejvíce uhasit plameny sporu, jež se mezi ním a právě Hřebíkem v poslední době rozhořel. Chtěl zůstat řadovým hráčem, plnícím si svoje herní úkoly, bez nutnosti přímé interakce mezi hráči a trenérem, potažmo tiskem. Duo slabochů Hřebík-Křetínským ovšem v jeho osobě, byť zbavené všech oficiálních funkcí, vidí neustále nepřítele číslo jedna. Proto musel z Letné odejít. Karlův vliv a postavení v kabině i směrem k fanouškům je totiž jasně dán jeho fotbalovými dovednostmi a úspěchy, nikoliv jen onou kapitánskou páskou na rukávu.
Ze Sparty byla odejita její mediální i obchodní tvář posledních dvou let. Stalo se to navíc stylem a za okolností, jejichž jediným výsledkem může být negativní publicita a obchodní propad klubu. A dobře tomu tak! Jediné, co totiž může Spartu z aktuální mizérie dostat, je zásah samotných vlastníků klubu, kteří ji co nejrychleji zbaví dvojice zákeřných vnitřních škůdců – Hřebíka a Křetínského. Proto čím hůř – tím líp.
Je samozřejmě třeba objektivně přiznat, že Poborský v posledních zápasech nehrál v optimální formě. Ovšem kdo by tak, sešněrovaný neskutečným Hřebíkovým taktickým terorem, zahrát mohl? Za vše mluví skutečnost, že jakmile Karel vyběhl na trávník v národním dresu, už to zase byl ten starý známý lišácký záložník, jehož efektní kombinační hra soupeře spolehlivě ničí. Holt dobrá fyzička a kombinace jsou diametrálně odlišné od drilu a taktických manévrů. Na druhou stranu, i pod Hřebíkem v oné zmíněné ne zrovna optimální formě hrál o poznání lépe, než řada jeho nových spoluhráčů, které si právě malý vzteklý trenér nechal o prázdninách nakoupit, zatímco spoustu opravdu kvalitních fotbalistů z Letné vyštval (např. Milan Pacanda odejitý na hostování do rakouského Tirolu Innsbruck) případně zdevastoval (Jan Šimák psychicky neunesl neustálé vysedávání na lavičce – pod Strakou pravidelně nastupoval – a opět propadl alkoholu).
V sobotu hraje Sparta doma s Ostravou. Nepřítelem číslo jedna tentokrát pro sparťanské fanoušky nebudou chacharští rowdies, ale vedení jejich milovaného klubu. Zatímco se při minulých zápasech křičelo "Hřebík ven!" a "Křetínský ven!", nyní se začínají ozývat mnohem radikálnější hlasy "Smrt Hřebíkovi!" a "Smrt Křetínskému!". Není se čemu divit, Spartu si rozvracet nenecháme. Chceme Spartu s Karlem Poborským, bez Hřebíka s Křetínským.
fk



(17-08-05) Na 1,93 milionu českých korun vyčíslila Policie ČR škody na svém majetku (dopravních prostředcích, výzbroji a výstroji), jež utrpěla při zásahu na letošnímu CzechTeku. Dalších 25,97 milionu šlo na mzdy zasahujících policistů a 3,45 milionu stály pohonné hmoty, cestovné, strava, léky a telekomunikační služby. Zásahu v pátek 29. července se zúčastnilo 838 policistů, o den později jejich počet stoupl na 1310 a neděli na louce u Mlýnce prožilo 1280 policistů. Počet technařů průběžně kolísal někde mezi pěti a deseti tisíci hlavami. Po zásazích lékaři přímo ošetřili na padesát policistů a dvacet technařů. Tři policisté a patnáct technařů skončilo v nemocnici, jeden technař dokonce v márnici - v sobotu večer ho přejel kamion. Většina technařů však ošetření v nastalém strachu nevyhledala. Při následných pražských demonstracích vznikla na budově Ministerstva vnitra škoda odhadem sto tisíc korun, další související náklady zatím nebyly vyčísleny. Odborný odhad škod způsobených na pozemcích, na něž se CzechTek nelegálně rozlil a přes něž se zároveň přehnaly i policejní zásahy, rovněž zatím není k dispozici. Spekuluje se však o částce maximálně v řádech statisíců. Základní otázka je tedy jasná: stálo to za to? Tvrdím, že rozhodně ne!
Problém je tradičně v socialistickém pojetí demokracie, v našem případě konkrétně v jejím pojetí vládnoucí ČSSD, která má své lidi jak na postu předsedy vlády, tak ministra vnitra. A rovněž v absolutní neznalosti a nepochopení problematiky "nekomerční technokultury" ze strany dnešních mocipánů. Základem této subkultury je totiž absolutní živelnost, hraničící svým způsobem s anarchií. Podle toho ostatně vypadaly minulé ročníky CzechTeku, kdy majitelé sound-systémů spolu se spřízněnými tanečníky svévolně nadivoko obsadili předem vyhlédnutý soukromý pozemek, nikoho se na nic neptali a udělali si několikadenní mejdan. Policie měla oprávněně plné ruce práce – došlo k neoprávněnému vstupu na soukromý pozemek a poškozování cizí věci. Loni však došlo k jisté katarzi, která vyústila v letošní - skutečně podstatnou - změnu. Technaři si pozemek, na kterém se jejich mejdan měl následně konat, regulérně pronajali od jeho majitele! Jenže strana a vláda si prostě na základě loňských špatných zkušeností (resp. ostudy, kterou si uřízl někdejší ministr vnitra Stanislav Gross) usmyslela, že letos už fakt žádný CzechTek nebude, ať se děje, co se děje. A skutečnost, že technaři mají letos pozemek právoplatně pronajatý, bohorovně ignorovala. Policie na její příkaz zablokovala veřejnou přístupovou cestu k technaři pronajatému pozemku. Nejdříve vznikla několikahodinová zácpa na příjezdové dálnici. Pak si rozčarovaní technaři vzpomněli na staré časy a návyky a když to nešlo po dobrém, tedy oficiální cestě, vzali to skrz les a přes okolní pozemky. A CzechTek 2005 mohl začít. Orgány státní správy mezitím mlžily, záměrně překrucovaly fakta, desinformovaly, lhaly. Často si jednotlivé složky protiřečily. Soudruh Klement Paroubek se svým poddajným poddaným ministrem vnitra Bu-bublanem najednou nevěděli, co si počít. Vypočítavý tah, kterak posbírat potřebné předvolební body u postarších voličů tím, že nedovolí, aby se veřejně a hromadně "kazila mládež", začal nevycházet. Bylo potřeba urychleně jednat. Říká se sice, že facka není argument, ovšem vymyslí se o poznání rychleji… Těžkooděnci nejdříve, sice dost brutálním způsobem, leč naprosto oprávněně, stlačili technaře na jimi pronajatý pozemek. Akce se neobešla bez reakce agresivního tvrdého jádra technařů, která se následně stala vhodnou záminkou pro masakr všech, kdo se na základě prvního policejního ataku nesbalili a neodjeli. Masakru zcela zbytečného a neomluvitelného. Masakru, který se musí detailně vyšetřit. Masakru, jehož aktivní účastníci na obou stranách pomyslné barikády musí bez pardonu nést svou zodpovědnost. Masakru, jehož pasivní účastníci zaslouží minimálně veřejnou omluvu od těch, kdo je nechali zmasakrovat i od těch, kdo je zmasakrovali.
Ministr Bublan v mezičase připravuje návrh zákona "o konání některých shromáždění". Zatím se jeví pouze jako snaha státního aparátu zasahovat do osobních svobod občanů. Snaží se totiž zavést byrokratickou ohlašovací povinnost akcí pořádaných na soukromých pozemcích, tj. akcí soukromých, do nichž prostě a jednoduše nikomu nic není, pokud nenarušují občanská a vlastnická práva někoho jiného. ČSSD naštěstí výrazně klesají volební preference.
fk